pondělí 21. prosince 2015

Flouk a Líla

Bezdrátová počítačová myš, kocour jako zaměstnanecký bonus, jeho panička slečna sekretářka Kamilka, finanční manager Hlavounek a úskalí virtuálního přátelství a počítačových her... O co jde: Flouk a Líla je pohádkový příběh ze současnosti, respektive z kanceláří korporátu, v nichž se počítačová myš Líla skamarádí s živým kocourem, který umí kouzlit. Jejich příběhy doprovázejí minietudy ostatních postav. Je to vyprávění poměrně přímočaře a přiznaně naivní, ale zároveň si drží (dětskou i spisovatelskou) úroveň, takže žádná zbytečná love story se naštěstí nekoná.



Tadeáš (5 a půl let) o Floukovi a Líle včera řekl: "To je krásná knížka, že?" Tady jsou důvody proč. 

Za prvé - dobře vybraná věková kategorie. Na zadní obálce najdete rozmezí pět až sedm let a asi jen předškoláci umějí příběh poslouchat, aniž by přidávali různé "smrtonosné" otázky typu co a proč a argumenty ve stylu, že oni přece umějí s počítačem líp než vy... 


Za druhé - aktuálnost, byť i jistá didaktičnost. Petra Dvořáková vymýšlí dětské příběhy tak, aby byly nějak "užitečné". Její Julie mezi slovy objasňovala termíny a problémy ze světa mimo jiné rozvádějících se rodičů. Flouk a Líla přinášejí první vhled do pohybování se ve virtuální realitě pro ty děti, které s počítači zatím nemají tak velké zkušenosti a spíš vzhlížejí ke svým starším sourozencům nebo rodičům, kteří jsou na Facebooku nebo v nějakém světě Minecraft, Grand Theft Auto, atd. pečení vaření. Což s sebou samozřejmě nese spoustu úskalí - od závislosti na hrách - ať už v počítači nebo mobilech až po nebezpečnou důvěru v nejrůznější virtuální vztahy a identity. Myš v knize zjistí, že "Friends" na Facebooku nemusejí být zrovna kamarádi. Kocour si vyzkouší "smrt" nanečisto, když ho v počítačové hře odstřelí nepřátelský kočičí bojovník. Ještě že ho myš stihne "respawnout" a už raději zdrhá z počítače zpátky do kanceláře, kde bojuje leda s uklizečkou ;-)


Za třetí - vizuální stránka. Flouk a Líla je krásně ilustrovaná kniha. Líbí se mi styl ilustrací, kontrasty velkých barevných ploch i to, že se do obrázků dostal napínavý děj, aniž by byly zahlcené detaily.


Petra Dvořáková: Flouk a Líla - ilustrace Kateřina Hikadová - vydal HOST roku 2015
Cena cca 249 Kč


sobota 12. prosince 2015

Tappiho putování po Šumících mořích

Druhý díl série o vikingovi Tappim a jeho přátelích i nepřátelích. Tentokrát se celá kniha odehrává na cestě - Tappiho totiž zvábily dálky. Aby nebyla "nuda" ani ve chvílích, kdy se  spolu s kamarádem sobem Chichotkem přesunuje mezi jednotlivými dobrodružstvími, pluje na lodi, jejíž příď zdobí mluvící dračí hlava, která sem tam chrlí oheň. Což se - jak se brzy ukáže - dosti hodí.
Tappiho nový svět dokázal i nyní Marcin Mortka vytvořit poměrně účelně. Pohybuje se mezi několika ostrovy a jednotlivé mytologické i člověčí bytosti, které se v ději objevují, se většinou "protočí" minimálně dvakrát. Řekla bych, že je to i napínavější, než jednička - dobrosrdečný Tappi je mnohem víc ohrožován nástrahami hlavního záporáka a musí také splnit několik zapeklitých úkolů. Přitom je to pořád dosti krotká kniha - když je potřeba uchýlit se ke "konečnému řešení", hlavní padouch je zlikvidován sice trvale, ale kvůli vtipnosti tohoto aktu, si to děti ani příliš neuvědomí. I když - ruku na srdce - tu bezpečnou naivitu někdy vyžadují víc rodiče, než jejich potomci. Jo jo, pravda a láska prostě zvítězí nad lží a nenávistí...

I druhý Tappi je vtipný a milý, postavy pěkně vykreslené, děj napínavý, srozumitelný a přitom tvoří patřičný dramatický oblouk. Mortka evidentně miluje všechny ty lesní a mořské bytosti ze severských legend (ano, elfové skutečně nesnášejí hluk) a navíc dobře ovládá své řemeslo. Vše je to navíc skvěle ilustrované Martou Kurczewskou a jednotlivé kapitoly přiměřeně dlouhé - i když o trochu delší, než u jedničky a dvě za sebou nejspíš "neumluvíte". 
Tadovi se Tappi opět velmi líbil, já bez mučení přiznávám, že mne autorův "výchovný" tón občas iritoval. Když je zápornost postavy dokládána i tím, že je nepořádná, musím Mortkovi jako starý bordelář hluboce odporovat. Nicméně dětem doporučuji! Třeba si nakonec skutečně začnou uklízet pokojíček ;-)



Ovšem úplně super je, že Tappi má svůj vlastní oficiální web (www.tappi.cz), na kterém si můžete stáhnout a vytisknout tématické pexeso, omalovánku, kvízy, tapety na plochu, děti si tu zahrají jednoduchou počítačovou hru a vy jim můžete podle Tappiho receptu uvařit horkou čokoládu s maršmelouny. Paráda!


Marcin Mortka: Tappiho putování po Šumících mořích - vydal HOST roku 2015 - cena 249 Kč Ilustrace Marta Kurczewska  

úterý 24. listopadu 2015

Kdo si prdnul u dvora

"To je jen takový pšouk do větru" tvrdí můj muž o téhle knížce.  Tak jistě, ale vtipný, dobře napsaný a krásně ilustrovaný. Navíc v jistém věku děti prostě zbožňují slyšet slova jako prdel, prdnout, hovínko a spol. - na tom je koneckonců postavená i oblíbená knížka O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Prdy byly ovšem dírou na trhu - alespoň já jsem je ještě v žádném knihkupectví nepotkala...


Útlá knížečka pro děti z mateřské školky a výše rozebírá fatální situaci: na královském dvoře si přímo během slavnostního aktu kdosi nahlas upšoukl. Princezna Lenka prohlásí, že to má na svědomí její otec. Nastává klasické přehazování horkého bramboru - prdla si přece královna, zahlásí rozhněvaný král a tak to jde dál - když řetěz hanby skončí u prince, kterému stud nedovolí vymyslet si jiného pachatele, situaci rozčísne prostořeká princeznina babička. "Každý přece ví, že si prdla tady naše Lenka, tak proč tolik řečí?" Jak to skončí? Happy endem. Princezna "Prdlenka" se po chvíli váhání čestně přizná, dotyčný princ se jí zastane a je z toho svatba... Pěkná ukázka "občanské a osobní statečnosti" na ryze konkrétním příkladu ;-) 



Ideální přechod od leporel ke knížkám! Tadeášovi a Venuši se samozřejmě velmi líbí. Je to jedna z těch knih, kde si rodiče "odpočinou" - menší děti nestačí ztratit pozornost, protože textu je tam sice pomálu, ale vzbudí velkou odezvu. Navíc můžete rozebírat obrázky - co tam, sakra, dělá upír a hydra?  Téma samozřejmě skýtá výchozí bod k vyprávění o vlastních příhodách s prdy. Takže o zábavu je postaráno...



Novinka od vydavatelství HOST je vtipně dotažená do poslední čárky: následuje vysvětlení, jak prdy vznikají a autorem knihy má být popularizátor flatulologie, tedy odborník na prdy Doc. MUDr. Jonáš Ovanul, CSc.

Jonáš Ovanul: Kdo si prdnul u dvora
Ilustrace Alžběta Göbelová
Vydalo nakladatelství HOST


úterý 10. listopadu 2015

Ježíšek

Knížku Hany Skálové Ježíšek dostaly děti k loňským Vánocům, což byla trochu škoda, protože spousta popisovaných tradicí se váže k období před Štědrým dnem. Prožít advent nejen jako okýnko v čokoládovém kalendáři se tedy chystáme letos.



Na začátek musím přiznat, že nejsem fanoušek Ježíše Krista a všech těch církevních tanečků okolo toho. Ale ráda bych, aby děti tento způsob uvažování, který formoval naši novodobou evropskou civilizaci, poznaly a případně z toho vycházely ve svém dalším životě. Podíl náboženství, tradic, informací, nápadů, podnětů k vlastnímu tvoření, dětských povídek a pohádkově laděných příběhů současných autorů mi v téhle knížce docela vyhovuje. Je tam kapitola věnovaná oslavám adventu v ostatních zemích i přesahy do historie (peripetie vzniku Pražského Jezulátka nebo betlémů), což mi přijde fajn.


V Ježíškovi zkrátka najdete kompletní manuál pro čekání na Vánoce. Odstartovat je můžete už 30. listopadu během "jedné z nejtajemnějších nocí v roce", jak se dozvíte v zdejším "kalendáriu" adventu. Informace, že na Ondřeje vylézají ze země zlí duchové a otevírají bránu mrazivé zimě, má docela fajn potenciál pro odvážnou noční výpravu...




Váš prosincový režim bude s Ježíškem vypadat nějak takto:
Přečtete si zimní básničky. Pokusíte se zazpívat koledy a vánoční písničky, třeba Suchého a Šlitrovu Purpuru. Vyrobíte si tématické dekorace: adventní svícen, andělská křídla, staročeský vrkoč, krmítko, sněhovou lucernu, atd... Upečete a uvaříte podle starobylých receptů kubu nebo pučálku. Provedete pár vánočních zvyků a případně pro příští rok zdokumentujete, zda to "fungovalo". Vyřešíte několik hádanek. A přečtete si například o Rudolfu Těsnohlídkovi a zachráněné Lidušce nebo o Joulu Pukkim. Což zní jako celkem dobrý program :-)


Moc se mi líbí ilustrace Andrey Tachezy nakombinované s "vintage" obrázky ve stylu starých vánočních pohlednic a učebnic. Navíc je část výtěžku z prodeje věnovaná organizaci Záblesk - sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí.


Hana Skálová: Ježíšek
S povídkami Ivony Březinové, Miloše Kratochvíla a Daniely Krolupperové
Vydala Mladá fronta roku 2010. Určeno pro děti od 5 let.

středa 30. září 2015

To je otázka

Není to klasická kniha. A není to ani obrázková kniha... 


Na každé dvoustraně najdete maximálně tři holé věty. Každá z těch vět si ovšem kolem sebe vytváří samostatný vesmír - kladou filozofující otázky, které napadnou dřív nebo později každé dítě: "Proč žiju? Proč existuje svět? Můžu se spolehnout na to, že si pamatuju, co se doopravdy stalo? Jak to, že mi nohy jdou tam, kam chci, když myslím na něco úplně jiného?" Žádné odpovědi, jen otázky... Na vedlejší straně je pak "ilustrační obrázek", který otázky doprovází. 

 
Už to samo o sobě je strašně fajn, pokud si vezmete knížku do postele a před spaním si o libovolné dvoustraně s dítětem povídáte. Pak je tady ale ještě druhá rovina čtení a to je příběh vyprávěný pouze obrázky. V něm se totiž postavička chlapce z obálky vydává na cestu, která... V polovině vám dojde, že je to vlastně strašlivě smutné!
 
Před koncem si trochu vydechnete, protože naděje a nové začátky přicházejí v různých podobách a ví to i Jostein Gaarder, takže do nejtemnějších severských depresí se tu naštěstí nedostanete. 
Shrnuto: krásná knížka, která nutí přemýšlet ty, kteří poslouchají, i ty, kteří čtou...


Moc se mi líbí poetické ilustrace Akina Düzakina, které jdou do zastřených sépiových, zelených a modrých tónů a do černobílé, když se příběh dostává do minulosti... Oficiálně je to pro děti od sedmi let a myslím, že už od pěti se o tom dá začít mluvit...

Jostein Gaarder: To je otázka - vydal Albatros roku 2013
Ilustroval Akin Düzakin, přeložila Jarka Vrbová

PS: Norského autora Josteina Gaardera asi znáte díky knize Sofiin svět (1991), v roce 2014 vyšla v Albatrosu jeho dětská kniha Anna – Jaký bude rok 2082?

čtvrtek 10. září 2015

Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa

Super knížka pro menší děti, které mají rády dobrodružné příběhy a bojovníky. Tappi sice podniká nebezpečné akce, ale slovy filmových titulků: během natáčení nepřišla k úhoně žádná živá bytost. 



Tahle knížka je totiž vtipná a veskrze mírumilovná, což byste u Vikingů tak úplně očekávat nemuseli. On ji také nenapsal žádný seveřan, ale Polák Marcin Mortka. Ve výsledku to ale vůbec nic neznamená. Tappi je prostě dobře a živě napsaný příběh s přiměřeně dávkovaným "ponaučením", který navíc nemusíte cenzurovat ani útlocitnějším povahám. Má jasnou a promyšlenou strukturu, plastické charaktery, napětí, momenty překvapení a zároveň zůstává záměrně dětsky naivní. Mortka je otec dvou dětí, takže lehce nabádavý rodičovský tón jeho vyprávění nezapře. Tappi žije ve světě, kde se nezabíjí, neumírá a dobro vítězí nad zlem. Tak už to prostě je.




Ústřední dvojka sympaťáků - Viking Tappi a sob Chichotek - tvoří podobně komicky kontrastní duo jako třeba Laurel a Hardy - co do fyzičky a konfekční velikosti i temperamentu a způsobu myšlení. Na začátku se kvůli Chichotkovým lotrovinám málem porvou, ale potom zjistí, že spolu jim bude mnohem líp. Zvlášť, když začíná tuhá severská zima. A když už se přiměřeně dlouho mrcasí po Šeptajícím lese a prožívají různé veselé příhody, dojde i na SKUTEČNĚ VELKÝ ÚKOL - dobrodružství, které je přinutí vystoupit ze zajetých kolejí, překonat sami sebe - ať už svou lenost, nebo strach.



Vedlejších postav zvířat, lidí, trollů a dalších nadpřirozených bytostí tu není ani moc, ani málo a většina z nich je představena vlastní kapitolou, takže dítě nemá takový problém zorientovat se v přibývajícím ději. Navíc každý z drobných "zahřívacích" příběhů na začátku vyprávění má smysl - postupně se totiž splétají a vytvářejí obraz Tappiho světa. Konec pak všechny zúčastněné spojí, nebo spíš - postaví proti sobě, jak už to u finální bitvy bývá.

HOST připravuje i pokračování s názvem Tappiho putování po Šumících mořích  

PS: Líbí se mi také, jak je knížka graficky vybavená - úprava odkazuje tak trochu ke starým kronikám. Tadeáš i já doporučujeme!

Marcin Mortka: Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa - vydal HOST roku 2015 - cena 249 Kč
Ilustrace Marta Kurczewska




středa 2. září 2015

Lyžníci z Plískanic

Perfektní kniha pro rodiče, kteří rádi lyžují! Bjorn R. Lie jim totiž s Lyžníky z Plískanic dává super lákadlo, díky kterému snad i děti zahoří láskou k bílé stopě! 


Jsou to jen "obrázky" ze života jednoho horského městečka a jeho okolí. Na každé dvoustránce se odehraje jeden či více mikropříběhů a malí čtenáři se seznámí z rozmanitými tvářemi hor i jejich obyvatel, sledují radost z lyžování a pohybu v přírodě, potkají se letmo i s tradicemi a libůstkami domorodců. 


Je to vtipné, dýchne z toho poklidná staromilská nálada huňatých svetrů a vázání typu Kandahár, ale zároveň sledujeme skandinávsky "hyperkoretní a genderově vyvážený" svět, ve kterém je přece jasné, že "antropomorfizovaná zaječice" randí s člověkem, sjezdovku terorizuje bezohledná člověčice,  vtipálek Olaf Zlomhůlka je slon a snad jen reklamní katalog zimních pletených kukel Dagny Svetrsenové je kompletně nafocený na "bílých Evropanech", byť jinak mezi občany Plískanic defilují i Afroameričané, Indové, nebo Romové. 


Každý z desítek hlavních i vedlejších hrdinů pokládá svůj miniaturní kamínek do výsledné mozaiky. Textem se šetří, ale dětem to v žádném případě nevadí. Naše nejoblíbenější zábava se hraje s předsádkou - děti ukazují na vybrané kresby a díky tomu přesně ví, co je klistr nebo jakou pochoutkou se živí lyžaři při dlouhých přejezdech (rozinkama).
Prostě krásná, vtipná a milá knížka.

PS: pokud navíc podprahově zafunguje tak, jak má, bude na světě o pár lyžařů víc a televizních tlouštíků míň - otestujte i u vás doma a dejte vědět :-)

Bjorn R. Lie: Lyžníci z Plískanic  - vydal Baobab v edici Baosvět roku 2014 - cena 270 Kč


Dobrodružství pavouka Čendy - díl první až třetí


K Pavoukovi mám speciální vztah, protože jsem na motivy prvního dílu napsala pro Český rozhlas Brno rozhlasovou pohádku Dobrodružství ve starém domě. I proto mám prvního Čendu v klasickém velkém formátu, zatímco další dvě pokračování už v kapesní cestovní verzi. Ono by totiž jedno pokračování stačilo. Druhé a třetí dobrodružství na sebe bezprostředně navazuje, což v úvodu trojky není zrovna stylisticky skvěle vyřešené. Ale možná má Pavel Čech prostě rád příběhy na pokračování :-)


V prvním díle čteme o neobvyklém přátelství pavouka Čendy a dřevěné kukačky. Ti dva vedle sebe koexistují, navzájem se potřebují, ale nehodlají si to přiznat. Svět mají "načtený" z dobrodružných románů a bezpečně odpozorovaný z okna. Ve starém domě na zbourání si v poklidu a bok po boku jen tak spokojeně hnípají. Když přijde okamžik, kdy musí změnit svůj život, trochu to zadrhne, ale nakonec ten krok do neznáma udělají: a spolu! 



Poeticky nostalgický a v čase volně rozprostřený děj jedničky vystřídá ve dvojce rychlejší tempo a napětí. Příběh se zabydluje dalšími svéráznými postavami, byť to občas vypadá jako taková autorova legrácka, pomrkávání po dětských a jiných vzorech: Čenda potkává mravence Járu, bráchu toho slavného Ferdy, či bytost zvanou Víl, která hulí houbičky a má vize... Detaily jsou trochu "na sílu", ale většina dějových faktů a zvratů dává smysl a klíčová love story dvou pavouků je velice půvabná. A ve trojce se čtenář dokonce dočká i důstojné tečky za Čendou milovanými Tarzanovými dobrodružstvími z jedničky!



V každém případě Tadeáš i Venuše mají Dobrodružství pavouka Čendy docela v oblibě a v našem pavouky dosti zabydleném domě na tato stvoření dupají opravdu jen zřídka...

Pavel Čech: Dobrodružství pavouka Čendy, 2. dobrodružství pavouka Čendy, 3. dobrodružství pavouka Čendy - vydalo nakladatelství Petrkov 2011, 2014 a 2015