Příšerný večírek

 

Ropucha pod mostem fňuká, že je strašně ošklivý a nikdo ho kvůli tomu nemá rád. Krysa má stejný problém, ale snaží se ho vytěsnit sarkasmem. Ani netopýr a Pavoučice moc krásy nepobrali. Truchlivá partička loserů vylézá jen v noci a propadá splínu. To se změní, když mezi ně přijde Hyena chechtavá. Je taky pořádně hnusná. Ale v žádném případě si to nepřipouští. A taky ví, že nezáleží na tom, jak vypadáte, pokud je s vámi legrace. Jako ze života, ne?

Příšerný večírek je návod na to, jak porazit vlastní mindráky. Nemá to žádný pasivní happy-end. Zvířátka nezkrásní. Jsou i na konci stejně strupatá, chlupatá, bradavičnatá a olysalá jako na začátku.  Ale krysa hraje na ukulele, pavoučice nádherně zpívá a Ropucha peče dokonalé palačinky. Řešení jejich problému? Uspořádají pro ostatní večírek s hudbou a pohoštěním! Má to obrovský úspěch. Parket praská ve švech. I když, stejně jako v pořádném dramatu, těsně před tím se všechno zauzluje a vypadá to na propadák...

 Předtím...

 

A potom...

Interaktivní bonus:

V knize si hrdinové zapějí a zahrají celkem třikrát blíže nespecifikovanou píseň. Což je ideální okamžik na ozvláštnění četby: střihnout si libovolný song v reálném čase s nimi. Na začátek, když Hyena jamuje na saxofon, dávám Somertime (i když umím jen první sloku). Na další dva hity, které už hrají a zpívají všichni dohromady, doporučuju něco veselého a řvavého. U nás je to Železniční vlečka porazila křečka a Medvědi nevědí od Mládka.

Proč se po tom poohlédnout:

Příšerný večírek přivádí na scénu antihrdiny a outsidery. Třeba si na něj moje dcera vzpomene, až bude o pár let později listovat Bravíčkem nebo Dívkou. A nezhroutí se z toho, že nemá tvářičku jako Barbie. Navíc: text je vtipný a jazyk „nešišlá“. A podtexty jsou zábavné i pro dospělé. Ropucha je evidentně gay, Netopýr alkoholik a Hyena chmaták… 

 

Wolf Erlbruch Příšerný večírek

Scientia, 2004, na netu nyní za cca 53 Kč

Šmalcova ABECEDA

 

-->

Ohmataná, místy potrhaná a umolousaná od všeho možného. Tak vypadá naše Šmalcova ABECEDA po zhruba roce a půl užívání. Byly doby, kdy ji Tadeáš vyžadoval neustále. Teď ustoupila novým objevům, ale až se začneme učit písmena, vrátí se v plné slávě.

 Ilustrátor Petr Šmalec pojednal každé písmeno na dvoustranu. Na obrázek, který má většinou nějaký jednoduchý děj, nacpal maximum objektů začínajících daným písmenem. Součástí dvoustrany je básnička komentující obrázek: někdy vtipná, někdy trochu kostrbatá. Druhá, černobílá, ilustrace je spojena s hádankou. Jde většinou o logické dedukce pro větší děti. 

 

Pokud hodláte svému dítěti nenásilně rozšiřovat slovní zásobu, je to ideální kniha. Jednotlivé předměty, jevy nebo postavičky lidí a zvířat se tu objevují v nejrůznějších situacích a vztazích. A je jich tam opravdu hodně. Samozřejmě, že logiku to má často dětskou a pohádkovou: v čajovně sedí Číňan, černoch, pes čau-čau nebo čáp. Čaroděj levituje s činkou a čert přichází s člunem na čaj s rumem… To je mimochodem jedna z oblíbených částí přiložené básně… 

Vyhovuje mi, že příběhy poskytují odrazový můstek k vyprávění o věcech, které se zrovna nevyskytují v nejužším světě dítěte a přesto by je mělo začít poznávat: zabrousíme i na hřbitov, do vězení, soudní síně nebo k indiánovi na invalidním vozíčku. 

 

Další důvod, proč si knihu pořídit, jsou ilustrace Petra Šmalce: výrazné barevné plochy, spousta minidetailů, vtip a zkratka. Opravdu vydařené! Jde prostě o současný text s moderními odkazy, důvěrně dětem známými. 

  

Ke knize si můžete dokoupit i pexeso s obrázky z knihy. Máme ho, ale netroufala jsem si ho zatím vytáhnout: není z kartonu, takže by ho Tad v tomhle věku leda  zničil. Na promyšlenou hru je zatím moc nesoustředěný (a netrpělivý). 

Jiří Dvořák, Markéta Šimková, Petr Šmalec, Radek Malý: Šmalcova ABECEDA

Nakladatelství Baobab, vydáno roku 2010, cena nyní cca 269 Kč

Obrazový atlas světa – Podívej se pod obrázek

 

-->

T. jezdí docela často na služebky po světě, takže jsem chtěla Tadeášovi pořídit atlas co nejdřív, aby viděl, kam zas táta letěl a kde naopak žijeme my. Samozřejmě jsem pátrala po takovém, který by odolal nenechavým prackám. Takže stránky z kartonu.

 

Obrazový atlas světa od Svojtky mi vyhovoval nejvíc. Jde o překlad anglického vydání z roku 2009. Každý světadíl má vlastní dvoustranu a je vizuálně pojímán spíš jako celek, než soubor různobarevných států (i když státní hranice naznačeny jsou). 

 

U každé země se vyskytuje minimálně jedna ilustrace – často jde o zajímavou architektonickou památku, ale také se objevují postavičky lidí, zvířat nebo lokálního jídla. Otvírací okénka obsahují podrobnější informace: jde spíš o zajímavosti, než nějaký ucelený přehled, jaký podávají atlasy a klasické učebnice.

-->

Reálie ze současnosti (Atomium v Bruselu, oblíbené grilování masa na australských plážích, karneval v Rio de Janeiro) se mísí se zkratkovitými výjevy z historie (Bitva o Stalingrad, Vikingové v Americe, dinosauří fosílie). Nefungují samy o sobě, jsou to spíš body pro váš vlastní scénář: každý obrázek musíte dítěti okomentovat a usadit do širšího kontextu. Takže dobrá zábava pro společně trávené chvíle. 

 

Každý kontinent má stručnou tabulku Nej. Největší stát, město, hora, řeka, zvíře… Součástí knihy je i velká rozkládací mapa včetně vlajek všech států. Řekla bych, že tenhle atlas předškolním dětem docela solidně naznačí, jak je to s těmi dovolenými a na co se to rodiče koukají při zprávách...

Otáčení obrázků, to je samozřejmě pro děti největší slast…

 Obrazový atlas světa - Podívej se pod obrázek / Svojtka & Co., 2012, cena cca 270 Kč

Encyclopedia Prehistorica: Dinosaurs

 

Pro mě osobně je to něco jako splněný dětský sen a dobrodružství v jednom. Robert Sabuda je pop-up kouzelník a jeho knížky návykové a naprosto neuvěřitelné. Asi stačí přiložit obrázek…

Musím se přiznat k tomu, že co se týče nakupování dětských knížek, mám asi nějakou kompulzivní poruchu. Vlastníme legitimaci do řícmanické knihovny a s přibývajícím věkem to bude hlavní zdroj knih, ale některé exempláře prostě chci mít v knihovničce nastálo… O Sabudových pop-upech to platí stoprocentně. Začnu tím nejpopulárnějším: dinosaury. Jejich obliba u dětí je téměř stoprocentní a i tahle knížka se na vlně zájmu bezesporu veze. Jenže ona jde zároveň do hloubky a to bez kompromisů.

Vedle úchvatných pohyblivých modelů obsahuje i vtipně napsaný text pro ty, kterým nestačí Doba ledová a spol. Představuje jednotlivé druhy dinosaurů, vývojové etapy, historii paleontologie i pozoruhodnosti z dinosauřího života. Každé stránce dominuje hlavního motiv, ale na boku se skrývá spousta dalších malých modelů a doprovodných textů. To vše na šesti pořádně tlustých stránkách. Napsáni jsou Dinosauři samozřejmě anglicky (existuje i francouzský překlad) a asi to není jazyk pro prvňáčky, byť je kniha dedikovaná dětem od pěti let. Jde ale přesně o ten druh publikace, k níž se lze vracet v různých obdobích dětství a dospívání. To, která fakta a jak dětem podáte, záleží čistě na vašem uvážení. Já Sabudovy knížky ukazuji Tadeášovi už teď – i proto, aby získal estetická měřítka a nějakou základní vizuální citlivost/kreativitu.

 Robert Sabuda & Matthew Reinhart: Encyclopedia Prehistorica: Dinosaurs

Candlewick Press, 2005, cena na amazon.co.uk od 13£

Dědečku, vyprávěj – Etiketa pro kluky a holčičky od 3 let

-->

Ladislav Špaček má na etiketu něco jako monopol. Po příručkách pro rodiny, manažery nebo pubescenty přišla na řadu i kniha pro děti. Naštěstí ji napsal pro vlastní vnučku Viktorku, takže předpokládám, že ji testoval přímo na ní. Což je znát. 

Je to trochu autobiografie jejich vztahu: holčička Viktorka a její dědeček prožívají nejrůznější běžné okamžiky, které starý Špaček buď glosuje, jako například při návštěvě divadla nebo restaurace, nebo si k nim vymýšlí krátké mravoučné příběhy. 

 

Řeší se klasické situace: základní hygiena, zdravení, terorizování ostatních ve školce a na hřišti, přecházení silnice, telefonování, pravidla stolování včetně povídání si při jídle (to se smí), ale i ofrňování se nad zeleninovým salátem. Jednou je hrdinou příběhu vyhladovělý zajíček Ušáček (ano, co by dal za kousek zelí), zatoulané kotě (když se ztratíte, vraťte se na místo, kde jste byly s rodiči naposledy), jindy bezejmenná špindíra, která se nemyla, nečesala a nikdo si s ní nechtěl hrát, nebo uzurpátor Matěj, který z hřiště všechny vyhnal a pak si na prolejzačce přivodil úraz.

 

-->

Má to své kouzlo: gentlemana Špačka z těch lehce vykonstruovaných a dušínovských historek přímo cítíte. Proč ne. Jeho Viktorka je sice přemoudřelá, ale poměrně snesitelně. A patrně autenticky. 

Proč si to pořídit:

Pravidla slušného chování jako pohádka na dobrou noc. Až budete po dětech požadovat nějaké kulturní a společenské minimum, vždycky se můžete vymluvit na Viktorku. Navíc se někdy jen zde děti dozví, že stolování zahrnuje i ubrousky, nebo že vybavovat se do telefonu v přítomnosti druhé osoby je tak trochu neomalenost. Součástí vydání je i audio CD, což oceníte hlavně při cestování autem.

Ladislav Špaček: Dědečku, vyprávěj

Pro děti od tří let. Nakladatelství Mladá fronta, vydáno roku 2012. Cena cca 260 Kč

Špalíček lidových písní

Malým dětem údajně nevadí, když se jim zpívá falešně. Hlavně že se zpívá. A že se jednou sami přidají. Pokud si o tom něco chcete přečíst, tak například tady: http://magazin.mojechytredite.cz/vzdelavani/deti-a-hudba. I když jsem nahlas nezpívala od prvního stupně, dokázala jsem se během těch tří let s Tadeášem solidně otrkat. Po jisté době se přestanete stydět a rozbalíte to klidně i v autě před partnerem. Což je pro někoho (já) ze začátku těžší, než producírovat se před ním bez make-upu.

Když jsem hledala zpěvník, chtěla jsem, aby tam byly spíš lidové písně a hlavně hodně obrázků. Ideálně ke každé písni. Moje představa totiž vypadala následovně: dítě si podle obrázku zvolí píseň a já mu ji potom přezpívám. Funguje to. 

Řekla bych, že Špalíček lidových písní od Josefa Krčka nemá moc konkurenci. Obsahuje největší hity (Šly panenky silnicí; Ó řebíčku zahradnický; Komáři se ženili; Beskyde, Beskyde a spol.), u kterých ale zjistíte, jak to vlastně pokračuje dál. A že Ach, synku, synku vůbec není o hospodaření… Plus je tam ještě spousta málo známých písní z nejrůznějších regionů, dohromady padesát kusů včetně vánočních koled. Na každé dvoustraně s textem a obrázkem ještě najdete notový zápis.

Knížku jsem  koupila i proto, že má skutečně „lidové“ ilustrace. Vypadají jako vyřezávané perníkářské formy, neuvěřitelně půvabně a zároveň naprosto jinak, než většina ilustrací v dnes vydávaných českých dětských knížkách. Nevím, jestli je to tím, že jejich autor emigroval v šedesátém devátém do Švýcarska a už tam zůstal. 

Josef Krček: Špalíček lidových písní

Albatros, 2008, původní cena 269 Kč, na netu i za 140 Kč

Nebe – peklo - ráj / Tyglík české poezie pro děti 20. století

-->

Přiznám se, že básnické sbírky si z knihkupectví většinou neodnáším. Všechna dobrá jména, co máme v knihovničce, jsem coby tuplovaná intelektuálka nakoupila na střední a vysoké škole. S výběrem Nebe - peklo – ráj jsem ale neváhala. A docela za jeho pořízení lobuju, i když po nadšení z knihkupectví přišla mezifáze „A co teď s tím?“

Zdaleka tam totiž nejsou jen básničky pro děti. Některé „ryze dospělé“ básně se možná budou vzpírat i vám. Ale ty nahlas číst nemusíte. Myslím, že zásadní je ta šíře záběru. Ukázat dítěti, co všechno může být poezie a o čem všem se skládají básně. Že to není jen „Pec nám spadla.“ Že ty básně baví ve dvou letech, stejně jako ve dvaceti a čtyřiceti. Navíc tam jsou naprosté pecky od slavných jmen. Ivan Magor Jirous, Emanuel Frynta, Jiří Nikl, Pavel Šrut. Ale taky Seifert, Skácel, Hrubín. A spousta dalších méně známých básníků. A hodně velice vtipných, velice půvabných nebo velice chytrých (i smutných) básní: 246 kousků od 153 autorů. Krásné.

Proč si to pořídit

Je skvělé mít doma místo spousty knih jen jednu. A dostat v kvalitním výběru tipy na jména, s nimiž byste se asi nikdy nesetkali. Další věc jsou kresby. Alžběta Skálová je něco jako superstar dětské ilustrace, Alžběta Zemanová a Radana Přenosilová jí perfektně sekundují. Kniha je rozdělená na tři části (viz název) a každá z nich si rozebrala jednu. Třetí argument je koncept, který můžete nebo nemusíte následovat. Každá z básní odkazuje na jinou stránku v knize. Můžete při čtení putovat směrem, který pro vás naznačil editor Petr Šrámek (nebo taky ne). Hodně promyšlené jsou i rejstříky na konci: jsou nejen podle autorů, ale také dle data narození, počtu veršů i začátku básně.

Ukázka? Třeba Pohádka od Karla Plíhala u nás doma slaví velký úspěch!

Na veřejné skládce / žil byl starý vládce, dloubal tupým mečem / do konzervy s lečem… / Našel jsem já na ulici / sedmiprstou rukavici. Je to smůla, Boží trest, když mám prstů jenom šest…

Vydavatelství Albatros, 2009 (cca 399 Kč)