pondělí 30. května 2016

Pravidla léta

Díky za doporučení, Baru! Pravidla léta od australského výtvarníka a autora Shauna Tana jsou obrázkovou knížkou, která, podobně jako Gaarderova kniha To je otázka, nechává hlavní část práce na čtenáři či přečítači. Tedy samozřejmě až poté, co mu k tomu poskytne dokonalý, fascinující a surreálný svět, v němž je možné interpretovat cokoli skoro jakkoli - od tušeného příběhu, přes "morální ponaučení" až po epické detaily. Nádherná knížka!

"Tohle jsem se naučil minulé léto:" uvádí Tan knihu a následuje 16 pravidel o jedné větě doprovázených jednou nebo více celostránkovými ilustracemi - reprodukcemi Tanových olejomaleb. A můžou to být zdánlivé banality, stejně jako hluboké "filozofické" pravdy - obyčejně všechno dohromady ;-) Záleží na výkladu, který pro dítě (a nebo sami sobě) vymyslíte. Jestli ho chcete "vychovávat", pobavit ho, nebo s ním sdílet jeho (i svoje) strachy. 

Nikdy nenechávat jednu červenou ponožku na prádelní šňůře.

Středem všeho je vztah dvojice chlapců - jednoho malého a o druhého něco většího, snad bratrů, snad kamarádů. Kdo se od koho učí, je evidentní - starší je vždy ten, kdo se chová "správně", zná odpovědi, nedělá chyby, kárá, ale také trápí toho mladšího, který zas něco - většinou neúmyslně - pokazil. A peripetie toho vztahu jsou na obrázcích stále temnější a stísněnější... 

Nikdy nezapomenout heslo.

Příklad za všechno: "Nikdy nehledat důvody." Hoši se perou a kolem nich stojí tvorové z předchozích obrázků. Protože vždycky se v minulosti najde něco, co na druhého můžete vytáhnout. Au. Platí v jakémkoli vztahu, občas si to opakuji v duchu sama sobě během manželského zápolení... Každopádně se tím dítěti hezky vizualizuje to, o čem se dá dlouze a s poukazováním na vaše (a jeho) vlastní zážitky a průšvihy vyprávět...

Nikdy nehledat důvody.

Pokud by vás znepokojovalo, že neznáte ten "jediný a pravý" význam ilustrací, můžete být v klidu. Nic takového neexistuje. Tedy alespoň to Shaun Tan tvrdí. Sice nakonec neodolal a sepsal svůj osobní výklad, ale týká se jeho inspirací a myšlenek, není to nic absolutního. Pravidla léta jsou jako univerzální klíč. 

Nikdy nedávat klíče někomu neznámému.

"Nikdy nedávat klíče někomu neznámému." Řekla bych, že podobný pocit jsme si na základce, nebo nejpozději na střední škole prožili skoro všichni... A podobně depresivních zastavení je v knize čím dál tím víc... Jenže jde přece o minulé léto... V posledních stranách knížky příběh obou chlapců směřuje k příměří a zklidnění. Vše, co se stalo, je součást cesty. 



"Nikdy se nehádat s rozhodčím."? Fakt ne? :-) Ani s finálním mottem "Nikdy neporušuj pravidla. Zvlášť, když jim nerozumíš," se zrovna ztotožnit nedokážu. Pravidla jsou důsledek, ne dogma. A stejně jako si je prožili ti hoši, musí si jimi projít každý sám a po svém. Potom se dají pochopit. Ale možná se to dá vykládat ještě trochu jinak ;-)

Shaun Tan: Pravidla léta
Nakladatelství Labyrint 2014

Žádné komentáře:

Okomentovat