Zobrazují se příspěvky se štítkemPoezie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPoezie. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 25. března 2016

Mistr sportu skáče z dortu

Byla samozřejmě strašná nespravedlivost, že nejrůznější "jak se do lesa volá" a "měla babka čtyři jabka" mají národní pomník v podobně nejrůznějších knížek říkadel a přitom vývoj jde dál a každá generace vytváří vlastní hlášky a veršovánky :-) Takový první pomníček lidového humoru a DIY literárního tvořeníčka přelomu milénia postavil právě autor výběru Jan Nejedlý a ilustrátor Jaromír Plachý. Říkadla, básničky, písničky a jiné srandičky, tak zní podtitul knížky, v níž lze najít cokoli od  "Ach ty jsi hezká, jak záchodová deska" přes Krysu Vasilisu až po "Byl malý Číňánek, měl malý copánek." 



Spousta uvedených výtvorů a slovních spojení jsou legrácky, které se během minulého režimu šířily v opisech skrze památníčky a dneska kolují v nejrůznějších hromadných mailech hned vedle evangelií typu "Jak vyndat klíště" a "Papkejte banány!". 


Humor je to absurdní, lechtivě nekorektní, sem tam fekální, což děti samozřejmě milují. "Bába spadla do hnoje, zabila tam kovboje!" a "Tyhle prsa vojenský, to je něco pro ženský!" nebo "Dobrý večer, kdo tu brečel". Zní to neumětelsky a možná namítnete, proč by se něco takového mělo tisknout... Mělo! Jednak z toho nenápadně dýchá tvořivá anarchie éry normalizace, v níž mnohá úsloví vznikla a tak trochu jde tedy o svého druhu svědectví doby. A potom je to skvělá zásobárna nejrůznějších slovních odpalovaček, hříček a písniček, kterými můžete dětem prošpikovat jejich slovní projev a ještě je to bude bavit. Protože za pár let je čeká puberta, země, v níž budou jen "čekovat hinty, majnkraftovat, fejsbůčkovat, lovískovat" a podobně... 


Naprosto úžasné jsou pak ilustrace Jaromíra Plachého, kterého Tadeáš miluje už od časů jeho opusu Koule a krychle. Postavičky ve tvaru jelit, brambor, zombie zvířátek, nejrůznějších bobtnajících monster a deformovaných panáčků dokonale souzní s nasbíranými slovesnými pa-skvosty. Sem tam si Plachý příběh, který ilustruje, autorsky dovypráví v bublinách a komentářích. Prostě nádhera! Celé je to takový literární smeťák-střepák, na kterém hromady byť lehce nakřápnutých věciček čekají na další generace objevitelů. Naše děti už to znají nazpamět...


Mimochodem - pořád se něco děje. Jen hláškám typu "Přišel jsem, viděl jsem, vytěžil jsem" a "Lepší iron v invu, nežli diamant v lávě", už asi nebudete bez předchozího tréninku rozumět...

 Mistr sportu skáče z dortu
Sestavil Jan Nejedlý, ilustroval Jaromír Plachý
Nakladatelství Meander 2014

sobota 25. května 2013

Nebe – peklo - ráj / Tyglík české poezie pro děti 20. století


-->
Přiznám se, že básnické sbírky si z knihkupectví většinou neodnáším. Všechna dobrá jména, co máme v knihovničce, jsem coby tuplovaná intelektuálka nakoupila na střední a vysoké škole. S výběrem Nebe - peklo – ráj jsem ale neváhala. A docela za jeho pořízení lobuju, i když po nadšení z knihkupectví přišla mezifáze „A co teď s tím?“

Zdaleka tam totiž nejsou jen básničky pro děti. Některé „ryze dospělé“ básně se možná budou vzpírat i vám. Ale ty nahlas číst nemusíte. Myslím, že zásadní je ta šíře záběru. Ukázat dítěti, co všechno může být poezie a o čem všem se skládají básně. Že to není jen „Pec nám spadla.“ Že ty básně baví ve dvou letech, stejně jako ve dvaceti a čtyřiceti. Navíc tam jsou naprosté pecky od slavných jmen. Ivan Magor Jirous, Emanuel Frynta, Jiří Nikl, Pavel Šrut. Ale taky Seifert, Skácel, Hrubín. A spousta dalších méně známých básníků. A hodně velice vtipných, velice půvabných nebo velice chytrých (i smutných) básní: 246 kousků od 153 autorů. Krásné.


Proč si to pořídit
Je skvělé mít doma místo spousty knih jen jednu. A dostat v kvalitním výběru tipy na jména, s nimiž byste se asi nikdy nesetkali. Další věc jsou kresby. Alžběta Skálová je něco jako superstar dětské ilustrace, Alžběta Zemanová a Radana Přenosilová jí perfektně sekundují. Kniha je rozdělená na tři části (viz název) a každá z nich si rozebrala jednu. Třetí argument je koncept, který můžete nebo nemusíte následovat. Každá z básní odkazuje na jinou stránku v knize. Můžete při čtení putovat směrem, který pro vás naznačil editor Petr Šrámek (nebo taky ne). Hodně promyšlené jsou i rejstříky na konci: jsou nejen podle autorů, ale také dle data narození, počtu veršů i začátku básně.




Ukázka? Třeba Pohádka od Karla Plíhala u nás doma slaví velký úspěch!

Na veřejné skládce / žil byl starý vládce, dloubal tupým mečem / do konzervy s lečem… / Našel jsem já na ulici / sedmiprstou rukavici. Je to smůla, Boží trest, když mám prstů jenom šest…



Vydavatelství Albatros, 2009 (cca 399 Kč)