Malá smrt je
postavička v černé kápi s kosou. Umírající se jí děsí, není to
zkrátka žádná radostná práce. Až do chvíle, kdy potká holčičku Evelýnu. Ta
dlouho stonala, hodně to bolelo. Se svým osudem se smířila a vlastně se na něj
těší. K malé smrti se chová jako k nové kamarádce. Dovádí spolu, malá smrt
se konečně dokáže uvolnit. A když se Evelýna musí vydat na další štaci, do dalšího života, rozhodne se stál andělem, který bude doprovázet
malou smrt při její práci. A konejšit umírající svým úsměvem.
Pokud máte hodně
malé děti, asi tu knížku bez předcházejícího tréninku nahlas do konce nedočtete.
Alespoň já se zatím neuvěřitelně dojímám téměř nad vším a řekla bych, že i
proti své vůli, ale s tím sotva něco nadělám. Oxytocin, prolaktin a bůhvíjaké
další hormony bohužel nelze obelhat nějakým cool předsevzetím.
Název je poněkud zavádějící, pokud máte pojem
"petite mort" spojený s něčím o dost jiným než postavičkou smrtky s
kosou. Nicméně francouzsky píšící belgická autorka jej používá i v originále.
Jemné, půvabné, ale nijak sentimentální – to
platí pro vyprávění i autorčiny ilustrace, které navozují jakési šedé bezčasí a
zároveň lehce ušmudlanou všednost, žádné vypjaté drama a přesto lehce tísnivou
atmosféru. Velice pěkná a řekla bych, že i užitečná kniha. Minimum textu, což otvírá pole k podrobnějšímu vyprávění...
Řekla bych, že zbytečně
démonizovat smrt tím, že se o ní "zatím nemluví" smysl nemá. A
opentlit ji andělíčky a nebíčkem se mi moc nechce. Poloha, do níž ji
stylizovala Kitty Crowther mi docela vyhovuje. Smrt by měla být i v uvažování
dítěte zásadní skutečnost, která má jasné hranice a důsledky…
Občas to s Tadem čteme - tedy cca od jeho tří a půl let. Evidentně
největší problém s tou knihou mám já, když ji mám číst nahlas. Nejde to
bez rytmického dýchání, to abych nezačala bulet. Zjistila jsem, že můj
muž to má taky tak... No, s tím se asi nedá nic dělat. O čem je v knížce
řec Tadeáš chápe. Onehdy říkal v posteli před spaním, že až umře, chce
se zas narodit jako Tadeáš...
Kitty Crowther:
Návštěva malé smrti
Nakladatelství
Baobab, 2013, cena cca 220 Kč
Vendul, byť blog vlastním stejně tápu - lze se přímo zde registrovat - tak jako u mě? Tak jak se mi tam ukazují ty lidi? Já se ráda v nových příspěvcích svých oblíbených blogů orientuji přes souhrn v bloggeru. Nebo jen via facebook?
OdpovědětVymazatJinak super tipy! Přidávám tip na Pohádky o dopravních značkách...
Vando, objevila jsem tvůj koment teprve teď, dík!
OdpovědětVymazat