Příšerný večírek

 

Ropucha pod mostem fňuká, že je strašně ošklivý a nikdo ho kvůli tomu nemá rád. Krysa má stejný problém, ale snaží se ho vytěsnit sarkasmem. Ani netopýr a Pavoučice moc krásy nepobrali. Truchlivá partička loserů vylézá jen v noci a propadá splínu. To se změní, když mezi ně přijde Hyena chechtavá. Je taky pořádně hnusná. Ale v žádném případě si to nepřipouští. A taky ví, že nezáleží na tom, jak vypadáte, pokud je s vámi legrace. Jako ze života, ne?

Příšerný večírek je návod na to, jak porazit vlastní mindráky. Nemá to žádný pasivní happy-end. Zvířátka nezkrásní. Jsou i na konci stejně strupatá, chlupatá, bradavičnatá a olysalá jako na začátku.  Ale krysa hraje na ukulele, pavoučice nádherně zpívá a Ropucha peče dokonalé palačinky. Řešení jejich problému? Uspořádají pro ostatní večírek s hudbou a pohoštěním! Má to obrovský úspěch. Parket praská ve švech. I když, stejně jako v pořádném dramatu, těsně před tím se všechno zauzluje a vypadá to na propadák...

 Předtím...

 

A potom...

Interaktivní bonus:

V knize si hrdinové zapějí a zahrají celkem třikrát blíže nespecifikovanou píseň. Což je ideální okamžik na ozvláštnění četby: střihnout si libovolný song v reálném čase s nimi. Na začátek, když Hyena jamuje na saxofon, dávám Somertime (i když umím jen první sloku). Na další dva hity, které už hrají a zpívají všichni dohromady, doporučuju něco veselého a řvavého. U nás je to Železniční vlečka porazila křečka a Medvědi nevědí od Mládka.

Proč se po tom poohlédnout:

Příšerný večírek přivádí na scénu antihrdiny a outsidery. Třeba si na něj moje dcera vzpomene, až bude o pár let později listovat Bravíčkem nebo Dívkou. A nezhroutí se z toho, že nemá tvářičku jako Barbie. Navíc: text je vtipný a jazyk „nešišlá“. A podtexty jsou zábavné i pro dospělé. Ropucha je evidentně gay, Netopýr alkoholik a Hyena chmaták… 

 

Wolf Erlbruch Příšerný večírek

Scientia, 2004, na netu nyní za cca 53 Kč